Orsana je z knih nejposvátnější, protože pojednává o Bozích a jejich potomcích. Lze se v ní dočíst vše o původu světa a Bohů, o tom, který Bůh čemu vládne, jak mají probíhat oběti a obřady a vůbec jak bohy správně uctívat. Píše se v ní o o dětech Bohů, které zplodili se smrtelníky, a protože takových dětí stále přibývá, stejně jako přibývá činů jednotlivých Bohů, přibývá i řádek na stránkách Orsany...
Knihu hlídá devět dračích očí, které zdobí její přední stranu. Každé oko se může dívat jinam a nikdy nespí všechna zároveň. Podobně jako ten, kdo chce číst v Kaně, musí pohlédnout do žabího oka na jejích deskách, stejně tak ten, kdo chce otevřít Orsanu, musí vydržet pohled devíti dračích očí. Říká se, že jich není jedenáct, jak by se čekalo, proto, že pohled jedenácti dračích očí by člověka zabil. I tak musí ten, kdo chce v Orsaně číst, oplývat značnou dávkou odvahy a sebedůvěry a musí sám sebe dobře znát. Orsanu lze sice otevřít vždy, ale pokud dračí oči spatří byť na dně duše zlo nebo faleš, vyšlehne po otevření z Orsany plamen a dotyčného sežehne. A tak si Orsanu - krom praotců lesních mužíků - troufnou otevřít pouze zkušené vědmy a někteří kněží.