Valabrižina vejce

Valabriga byla dcera prvního Pána draků Ela-Sidraha. Zalíbila se druhému nejmocnějšímu z élladských Bohů, Getenekovi, a Getenekovo pobláznění nezůstalo bez následků. Valabriga otěhotněla. Když na ni přišla těžká hodinka, odletěla na sever, kde poblíž města Golfaduru snesla vejce. Cestou zpátky však na ni nečekaně přišly porodní bolesti ještě jednou, a ona snesla druhé vejce, nikdo ze smrtelníků však nevěděl, kde. Valabrižina vejce nebyla obyčejnými dračími vejci, protože Valabrigu oplodnil Getenek. Za jedenáct století se z nich mělo vylíhnout nové dračí plémě nebezpečné i samotným Bohům. Znalým lidem bylo jasné, že je nutno vejce zničit, problém byl v tom, že nikdo nevěděl, kde je to druhé, přitom vejce musela být usmrcena v jeden a týž okamžik. Kdyby totiž jedno vejce zahynulo dříve než druhé, síla prvního vejce by přešla do toho přežívajícího. To, co by se z něj vyklubalo, by mělo minimálně dvojnásobnou sílu a soudilo se, že by to mohlo přinést zkázu celé zemi. Proto lidé v Golfaduru o Valabrižino vejce raději velmi pečlivě pečovali. Po několika staletích už dávno nevěděli, proč tak činí, protože na druhé vejce už se zapomnělo. Obě Valabrižina vejce našel Halldor z Mortaluny a společně se svým bratrem Halldrinem, Lestenským Kirem a vědmou Arambegil je zničil.